mytologie
Z diskuzního večera: Výklad mýtů podle novoplatónského filosofa Prokla
Vložil/a Dorry Majzner, 17 Březen, 2012 - 22:59
Mýty jsou staré jak lidstvo samo. Popisují příběhy, které se snažily vdechnout našemu světu řád a smysl. Ne všechny mýty však působí dojmem harmonie a řádu. Některé příběhy jsou natolik neetické, že bychom je sotva mohli ztotožnit se spravedlností a právem. Není ale možné, že jsou tyto kontroverzní příběhy pouze skrytou šifrou? Proklos, novoplatónský filosof ze 5. stol. n. l. a s ním mnoho dalších filosofů, se snažil vyložit tyto mýty tak, aby dávaly hlubší smysl. Na toto téma napsal spis „O Platónových námitkách“. S jeho myšlenkami bych rád čtenáře nyní seznámil.
Pozornému čtenáři homérských příběhů nemohly uniknout pasáže, kde se bohové dopouštějí zla. V jeho básních se z Diovy vůle porušují přísahy a smlouvy, Zeus přivádí bohy do vzájemného sváru, Arés cizoloží s Afroditou, bohové ve snu klamou nebo mladý Hermés krade Apollónovi stádo. Co mají takové příběhy, kde je ústředním tématem zrada, válka, cizoložství či krádež, společné s dobrem, krásnem a řádem?
Arés, zosobněný boj
Vložil/a Hypatia, 8 Únor, 2009 - 14:22Silný bitevní jezdec se zlatou přilbou, štítem a s oštěpem v mohutných zakrvácených rukou. Takto si ve starověku představovali boha války. U Řeků byl ovšem Arés ctěn mnohem méně než u Římanů. Především proto, že pro ně byl hlavně bohem zuřivé války, v níž ho provázeli příznační druhové: Eris (Svár), Deimos (Děs), Fobos (Hrůza) nebo bohyně smrti Kéry.
Héra, vládkyně nebes
Vložil/a Hypatia, 3 Listopad, 2008 - 13:40Héra někdy také Héré, byla sestrou a zároveň chotí nejvyššího řeckého boha Dia. Seděla na zlatém trůně vedle Dia a zároveň s ním vládla nebesům. Řekové ji ctili především jako ochránkyni manželství a žen. Její kult byl i proto velmi starý a rozšířený.
Zeus, otec bohů a lidí
Vložil/a Hypatia, 12 Říjen, 2008 - 14:28Zeus byl pro staré Řeky nejvyšším bohem. Byl vládcem všech bohů, pověstnou „hlavou“ olympského Pantheonu. Když si se svými sourozenci rozděloval moc ve světě, dostal losem nebe. A jakožto vládce nebes byl také původcem všech atmosférických jevů. Od něho pocházel hrom, blesk, mračna, sníh, déšť, vítr, bouře, ale i duha. Sídlil na Olympu, kde mu syn Héfaistos vystavěl nádherný kovový palác. Své postavení si však musel nejprve vydobýt.
Stvoření světa a bohů
Vložil/a Hypatia, 24 Září, 2008 - 19:21Podle nejobvyklejší verze řecké mytologie, kterou známe především z podání básníka Hésioda (žil v 7. století před naším letopočtem), byl na počátku všech věcí Chaos. Chaos si Řekové představovali jako jakýsi zející prostor naplněný mlhou a temnotou. Z chaosu potom povstala Země (Gáia), Erós (spojující síla), Erebos (temno) a Nyx (noc).
Gáia potom sama ze sebe zplodila Úrana (nebe), hory a moře. Erebos a Nyx se stali rodiči Aithéru (nejčistší světlo) a Hémery (den), více už Hésiodos, Theogonia, 116-132:
Delfské dějiny
Vložil/a Hypatia, 21 Září, 2008 - 00:17Delfy, antické město na úpatí hory Parnas, kdysi patřilo k nejposvátnějším místům antického Řecka. Do světově proslulé delfské věštírny se sjížděli poutníci z celého světa, aby získali radu tajemné kněžky Pýthie.
Delfy - Jak věštila Pýthie?
Vložil/a Hypatia, 16 Září, 2008 - 22:41Poutníci se v Delfách dozvídali Apollónovi věštby skrze médium. To představovala žena s úředním titulem Pýthie. Pýthie – na rozdíl od většiny starořeckých kněží a kněžek – nezískávaly svůj úřad dědičně. Přestože Pýthie musela pocházet z Delf, mohla být mladá nebo stará, vzdělaná i negramotná, bohatá i chudá.
Delfy - topografie
Vložil/a Hypatia, 15 Září, 2008 - 14:17Kde leží nejslavnější starověká věštírna? V samotném středu světa. Podle jedné z četných pověstí, vážících se k tomuto místu, vypustil Zeus, když hledal střed světa, dva stejně rychlé orly z opačných břehů Okeánu a místo, kde se setkali – hledaný střed Země – bylo právě v Delfách.
Aischylos: Prométheus
Vložil/a Hypatia, 5 Září, 2008 - 11:46Děj: Na začátku přikovává P. ke skále Hefaistos; povzbuzuje ho k tomu moc a síla Diova – P. lká nad svým osudem, neboť kdysi Diovi pomohl, ale on teď, jak zdá, se zapomněl
- starý Okeános mu chce pomoci, ale P. ho od té myšlenky odvrací -> nechce ohrozit nikoho dalšího, sbor Okeánoven pláče
- na scénu vstupuje Íó, které P. prorokuje, že její dávný potomek ho nakonec osvobodí
Matka bohů v druhé punské válce
Vložil/a Dorry Majzner, 31 Srpen, 2008 - 10:53Matka bohů, nazvaná Kybelé, která byla uctívaná v Malé Asii, se dostala do Říma během druhé punské války. Kněží této bohyně se nazývali galli, kteří byli kleštěnci a byli označování ženským názvem gallae. Kult se projevoval silnou extázi, kdy během obřadů mnoho mužů bylo zasaženo šílenstvím a mnozí z těch, kteří se přišli jen podívat, odhodili šaty, vstoupili velkým křikem doprostřed a pozdvihli meč. Pak se v extázi vyklestili, běželi městem a v rukou nesli své uřízlé přirození.
Poslední komentáře
1 týden 19 hod zpět
14 týdny 1 den zpět
20 týdny 4 dny zpět
22 týdny 1 den zpět
26 týdny 7 hod zpět
26 týdny 11 hod zpět
29 týdny 6 dny zpět
29 týdny 6 dny zpět
29 týdny 6 dny zpět
30 týdny 12 hod zpět