Domů

Antická přísloví

Xenofón

Xenofón, Sókratův žák, který se mu výmluvností velmi přiblížil, přinášel právě slavnostní oběť, když přišla zpráva, že starší z jeho dvou synů, Gryllos, padl v bitvě u Mantineie. Xenofón se domníval, že nesmí přerušit obřad, který začal, a tak se spokojil jen s tím, že odložil věnec z hlavy. Po skončení obřadu se vyptával, jak jeho syn zemřel. Když uslyšel, že ztratil život, protože velmi statečně bojoval, položil si věnec znova na hlavu a dovolával se bohů, jimž obětoval, aby mu dosvědčili, že jeho radost nad synovou statečností je větší než bolest nad jeho smrtí.

Vitruvius

Rodiče mají dát dětem velkou výbavu, která by při ztroskotání lodi vyplula spolu s nimi na hladinu.

HÉRODOTOS

Když Sparťané bojují jednotlivě, nejsou horší než kdokoli jiný, když bojují pohromadě, jsou nejlepší ze všech. Je to tím, že jsou sice svobodni, ale nejsou svobodní ve všem. Pánem nad nimi je totiž zákon, toho se bojí více než Peršané svého krále. Konají proto, co jim zákon nařizuje , a ten jim nařizuje stále totéž, neutíkat z bojiště, ať je nepřátel kolik chce, ale vytrvat na místě, a buď zvítězit nebo padnout.

Plútarchos

Makedonský král Filippos si přál, aby jeho počínání nebylo pyšné a povýšené, a proto mu každý den jeden ze sluhů musil připomenout, že je člověk. A tak každého rána, dřív než vyšel ven nebo dřív než k němu někdo vstoupil, sluha na něho třikrát zavolal: "Filippe, jsi člověk!"

XENOFÓN

Jednou spatřil Sókratés, jak se kolem koně patřícího Níkiovi kupí množství zvědavců, a slyšel, jak si vyprávějí o jeho vynikajících vlastnostech. Sókratés přistoupil k jeho podkonímu a zeptal se, jestli má ten kůň hodně peněz. Podkoní se na něho podíval, jako by ho považoval za blázna, a řekl: "Kde by vzal kůň peníze?"A Sókratés prohlásil, že mu je hned líp, když slyší, že i chudý kůň může být dobrý, má-li od přírody dobré vlohy.

Libanios (314 – 393 n.l.)

Tak jako v tragédii představitel tyrana není ve skutečnosti tyranem, nýbrž každý beze změny zůstává tím, kým byl, než si nasadil masku, změnil se jen podle zdání.

Xenokratés (396 - 314 př. n. l.)

Není vůbec žádný rozdíl mezi tím, když někdo vnikne do cizího domu nohama, nebo očima, neboť stejně se proviňuje ten, kdo obrátí zrak tam, kam se nesluší, jako ten, kdo vkročí, kam nemá.

XENOFÓN

Bohatství a chudobu nemají lidé v domě, ale v duši. Znám mnoho jednotlivců, kteří mají hodně velký majetek, a přesto se pokládají za tak chudé, že se nevyhýbají žádné námaze a žádnému nebezpečí, jen aby si pomohli k většímu bohatství. Znám také bratry, kteří zdědili stejné podíly, a přitom má jeden dost na útratu, ba ještě mu přebývá, a druhému chybí všechno.

Valerius Maximus

Když si císař Titus jednou při večeři uvědomil, že za celý den neudělal pro nikoho nic dobrého, pronesl onen pamětihodný výrok, který je po zásluze chválen: "Přátelé, ztratil jsem den."

Macrobius: Saturnálie, Poslední Římané

Žertuješ, anebo snad míníš vážně své tvrzení, že existuje druh lidí, o něž se nesmrtelní bohové nestarají a nezajímají? Anebo snad otroky nepovažuješ za lidské bytosti? Vyslechněte si, jak hluboké rozhořčení, vyvolalo mezi nebeskými bohy potrestání otroka. Roku 474 po založení Říma, zbičoval jistý Autronius Maximus svého otroka a pak jej přibitého ke kříži vodil po cirku před začátkem her. To popudilo Iova, a proto jistému Anniovi přikázal ve snu, aby oznámil v senátu jeho rozhořčení nad krutým aktem.