Zeus, otec bohů a lidí

Zeus byl pro staré Řeky nejvyšším bohem. Byl vládcem všech bohů, pověstnou „hlavou“ olympského Pantheonu. Když si se svými sourozenci rozděloval moc ve světě, dostal losem nebe. A jakožto vládce nebes byl také původcem všech atmosférických jevů. Od něho pocházel hrom, blesk, mračna, sníh, déšť, vítr, bouře, ale i duha. Sídlil na Olympu, kde mu syn Héfaistos vystavěl nádherný kovový palác. Své postavení si však musel nejprve vydobýt.

Zeus byl nejmladším, šestým, potomkem Titánů Krona a Rheie. Kronos se však natolik obával odplaty, kterou mu prorokoval jeho otec Úranos (jehož Kronos připravil nejen o trůn, ale i o mužství), že místo aby své děti zahrnoval otcovskou láskou, všechny své potomky polykal. Rheia se pochopitelně pro své děti trápila a přemýšlela, jak by krutého manžela přelstila. Když byla těhotné s otcem bohů a lidí Diem, odešla potají na Krétu a čerstvě narozené dítě odevzdala k opatrování Zemi a nymfám Idaji a Adrástei. Kronovi pak k polknutí místo Dia podstrčila obyčejný kámen. Nymfy novorozeně živily mlékem kozy Amaltheie a medem. Dítě střežili také mytičtí ozbrojenci Kúréti, kteří bili meči do svých štítů, aby přehlušili Diův pláč.

Když Zeus dospěl, rozhodl se bojovat s Kronem za osvobození svých sourozenců. Podle rady bohyně rozumu Métidy dal Zeus Kronovi medový nápoj smíšený se solí a hořčicí a Kronos vyvrhl v obráceném pořadu své děti. Jako první vyvrhl kámen, jenž spolkl naposledy a ten Zeus později vystavil v Delfách jako „památník pro potomky, div divoucí pro smrtelníky“ (viz Theogonia, 500).

Kronos, se ovšem své vlády nechtěl vzdát snadno a na pomoc proti Diovi a jeho sourozencům si přizval ostatní Titány. Zeus tísněný náporem se proto rozhodl osvobodit Kyklópy, kteří ho vyzbrojili blesky a hromy, Hádovi dali čapku, která činila neviditelným, a Poseidonovi pak zlatý trojzubec. Zeus neváhal ani propustit z Tartaru hrozné Hekatoncheiry, které uvrhl do zemských hlubin Úranos. Ti potom na Titány celých 300 let házeli kameny. Teprve pak byl Kronos přemožen a Zeus jeho i některé další Titány smetl blesky do Tartaru, kde je dosud hlídají Hekatonheirové.

Zeus si pak losováním rozdělil vládu nad světem se svými bratry. On dostal nebe, Poseidon moře a Hádes podsvětí. Díky své síle se ale Zeus brzy stal vládcem všech bohů. V Iliadě (VIII, 18-27) sám Zeus vychvaluje svou sílu takto:

Vezměte zlatý řetěz a přivažte k nebeské báni,
sami se zavěste naň, jak bohyně všecky tak bozi  -
přec však z nebeských výšin by nebyl na zemi stažen
Kronovec, nejvyšší vládce – i kdyby sebevíc táhli –
však kdybych pak já chtěl zatáhnout opravdu vážně,
vytáhl bych vás všecky i se samou zemí a mořem, (…)
o tolik nad bohy všecky i nad lidi vynikám silou.

Nový vládce bohů však nebyl vždy velice oblíben. Poseidon proti němu jednou vedl vzpouru a Dia dokonce spoutal (viz Ilias I, 396-406). Osvobodit se mu pomohla až bohyně Thetis.

Zeus se oženil se svou sestrou Hérou a měl s ní tři děti: boha války Area, boha ohně, kovářů a umělců Héfaista a bohyni mládí Hébu (některá z alternativních pojetí najdete zde). Héra byla Diovi naprosto věrná, aby prokázala, že je hodná své funkce ochránkyně manželství. Zeus však proslul četnými zálety. Ve své záletnosti neznal vždy míry a využil všeho, aby dosáhl přízně některé bohyně nebo i smrtelné ženy, do níž se zamiloval. Přibližoval se ke svým vyvoleným v nejrůznějších podobách, jako býk (k Európě), labuť (k Lédě), zlatý déšť (k Danae) nebo třeba i v podobě jejich manžela (k Alkméně). Nejznámější Diovi potomci byli tito:

•  Pallas Athéna (zrodil ji sám ze sebe)
•  s Hérou: Arés, Héfaistos, Hébé
•  s Létó: Apollón, Artemis
•  s Maiou: Hermés
•  s Démétrou: Persefoné
•  s Diónou: Afrodíté (podle jiné báje se Afrodíté zrodila ze zpěněné mořské vody, do níž dopadlo Úranovo přirození useknuté Kronem - odtud slula Afrodíté Úrania)
•  s Themidou: Hóry
•  s Euyrnomou: Charitky
•  s Mnémosynou: Múzy
•  s Alkménou: Héraklés
•  se Semelou: Dionýsos
•  s Danaou: Perseus
•  s Lédou: Kastór, Polydeukés, Helena
•  s Európou: Mínós, Rhadamanthys, Sarpedón
•  s Íó: Epafos

Zeus určoval a střežil zákony, řády i právo. Nebyl však nejvyšším pánem všeho. Nad ním stál ještě osud. Nemohl změnit, co se má stát, ale mohl lidi na jejich osud alespoň upozornit. Diova nejslavnější věštírna stála v epeirské Dodóně, kde se věštilo ze šumění posvátných dubů, stromů, které Diovi byly zasvěceny. Zeus sesílal i jiná věštná znamení, například sny nebo orly.

Byl mírumilovný, dobrý a laskavý, a proto když upevnil svou vládu, propustil i několik bývalých nepřátel. Řekové ho považovali za ochránce prosebníků, hostů a přísah. A ublížit hostu nebo porušit přísahu proto pro ně bylo jedním z nejtěžších zločinů. Zeus však byl také velice prchlivý (vlastního syna Héfaista srazil z Olympu na zem, když mu odporoval a zastával se své matky) a krutý proti zpupným lidem (krutě potrestal například Ixíona, který zatoužil po jeho manželce Héře).

Řekové k Diově poctě vystavěli mnoho chrámů, oltářů a nespočetných soch. Athénský sochař Feidiás za doby Perikleovy vytvořil slavnou sochu Dia Olympijského ze zlata a slonoviny, jeden ze Sedmi divů starověkého světa. V Olympii pak byl nejproslulejší Diův chrám a v Pergamu jeho nejkrásnější oltář.

Mezi Diovy atributy patřilo žezlo, blesk, orel či obětní miska. Vyobrazován je často s věncem z dubových nebo olivových ratolestí. Mezi jeho nejčastější příjmení patřila Kronovec, Oblačný, Keraunios (bleskovládce), Horkios (strážce přísah), Xenios (strážce pohostinství) nebo Sótér (spasitel).

Římskou obdobou Dia je Jupiter, s nejčastějšími příjmeními Optimus Maximus, Capitolinus (Kapitolský), Dius Fidius (strážce přísah), Hospitalis (strážce pohostinství), Fulminator (bleskovládce) nebo Tonitrualis (hromovládce).

Váš hlas: Žádná Průměr: 5 (6 votes)

Komentáře

Zeus

Dobrý den,
nevíte náhodou někdo z čeho a jak vzniklo skloňování tohoto boha? Proč mají další pády jiný základ (Dia, Diovi, Dia, Die, Diovi, Diem)?

Váš hlas: Žádná Průměr: 5 (2 votes)

RE: Zeus

Mám pocit, že je to proto, že původně se Zeus vyslovoval asi jako *Dyēus (ve starořečtině se navíc "z" vyslovovalo jako "dz"). Kvůli různým hláskovým změnám se proto v 1. pádě ustálil zápis Zeus (vysl. "Dzeus"), a v ostatních zůstal starší tvar s "d" na začátku.

Váš hlas: Žádná Průměr: 3.7 (3 votes)

Zeus

Mám tomu rozumet tak, že Zeus zplodil osud, kterému se pak musel podřizovat?
+Dan

Váš hlas: Žádná Průměr: 4.5 (4 votes)

Re: Zeus

Zeus osud nezplodil. Podle Hésioda se "bezcitný" Osud (Moiros) zrodil z Noci (Nyx), stejně jako Sudičky (Moiry), které předou osud lidský. Ve starověku se věřilo, že Osud je bůh či prostě nutnost, která vládne jak lidem, tak bohům. V Iliadě se píše, že "proti osudu ani bohové nebojují." Proto například Zeus nemůže zachránit svého oblíbeného syna Sarpédóna, který má padnout v bitvě před Trójou. Toto přesvědčení antického řeckého náboženství kritizoval například spisovatel Lukianos, protože se mu nezdálo, že Zeus (ač má být všemocný) nedokáže zabít bezbožníka, který mu vykradl chrám, protože ještě není určeno, že má dotyčný zemřít.

Váš hlas: Žádná Průměr: 5 (3 votes)