Portál Antika

Většina měst Řecka si po velkou část antiky udržovala vlastní kalendář. Nikdo přesně neví, jestli Řekové odněkud svůj kalendář převzali, či jej vymysleli sami, faktem však zůstává, že ve všech svých podobách měl stejný základ: luni-solární rok o 12 měsících po střídavě 29 a 30 dnech a jak říká Hérodotos „každé dva tři roky jeden vkladný měsíc.“
Aby v systému zůstával určitý pořádek byla zavedena tzv. osmiročí, po nichž se sluneční rok vyrovnal s luno-solárním a začínalo se zase od znovu podle schématu 8x365 = 8x354 + 2x29 + 30. Přesto byl tento kalendář pro běžný život poměrně nevhodný a většina prostých venkovanů, zemědělců, se řídila východem či západem určitých souhvězdí a hvězd (Plejády, Sírius…) nebo určitými mezníky roku (rovnodennost, slunovrat), jak zaznamenává Hésiodos. Práce v zemědělství totiž vyžadovala pevná pravidla, měla-li být úspěšná. Oficiální kalendář města sloužil hlavně k orientaci v náboženských svátcích. Delfský kalendář a například athénský kalendář vypadaly takto:

        Delfy                   Athény               dnešní kalendář
        apellaios              hekatombaion     červenec
        bukatios              metageitnion        srpen       
        boathoos             boedromion        září
        heraios                pyanopsion          říjen
        daidoforios          maimakterion       listopad
        poitropios            poseideon           prosinec
        amalios                gamelion             leden
        bysios                  anthesterion        únor
        theoxenios            elafebolion         březen
        endyspoitropios    munychion         duben
        herakleios             thargelion           květen
        ilaios                    skiroforion          červen

Položka „dnešní kalendář“ je ovšem jenom orientační: delfský i athénský rok totiž začínal první úplněk po letním slunovratu, což mohlo být kdykoliv přibližně od 23. června do 22. července.
Nový rok se v Delfách slavil bujarou slavností, spojenou s obětováním stovky býků Apollónovi. Od roku 582 se každé čtyři roky 11.-16. bukatia se pořádaly pýthijské hry (před tímto datem probíhaly od 7. bukatia každý osmý rok), kterým předcházely slavnosti stepterií, během nichž se konal obřad znázorňující poražení draka Pythóna Apollónem.
Jednou za devět let Delfané v měsíci heraiu oslavovali bohyni Héru. V daidoforiu byla slavnost nymfy Dafné (tzv. Dafnoforie), při nichž dívky nesly v průvodu vavřínové větévky, ozdobené míčky symbolizujícími slunce, měsíc a hvězdy a také 365 věnců představující stejný počet dnů slunečního roku. Důležitým svátkem byly také Apollónovy narozeniny, které se v Delfách slavily 7. theoxenia.

Literatura

Herodotos : Z dějin východních národů, Melantrich, Praha, 1941.
Hesiodos : Zpěvy železného věku, Svoboda, Praha, 1990.
Krontira L.: Getting to know Apollo’s sanctuary at Delphi, Athens, 1991.
Panaiotou, N. D.: Delphi – past and present; Vision, Rome, 1993.
Thomson G.: O staré řecké společnosti. SNPL, Praha, 1952.
Thomson, G.: První filosofové. SNPL, Praha, 1958.