Portál Antika

Nejen dnešní lidé se rádi smějí. Humor je pravděpodobně tak starý jako lidstvo samo. Ve sbírce vtipů z antického období Na veselé struně, kterou vydalo už v roce 1971 nakladatelství Svoboda, můžete najít nemálo opravdu zajímavých kousků:

- "Stokrát jsem umřel, ale takhle jenom jednou." náhrobní nápis jednoho herce.

- Misogyn se postavil na tržiště a volal: "Bez daně prodám svou ženu!" Když se ho ptali proč bez daně odpověděl: "Aby ji zabavili."

- Jeden občan z Kými se koupal za deště a aby nezmokl, schoval se pod vodu.

- Když kdosi řekl Solónovi: "Už stárneš." odpověděl: "Vidíš a přec se mám stále ještě co učit."

- Výhrůzka Peršanů ke Sparťanům: "Až vymrští naše vojsko oštěpy, zakryjí slunce." Odpověď Spartských: "Alespoň budeme bojovat v chládku."

- Samovládce athénský Peisistratos se zeptal Solóna: "Nač spoléháš, že mi tak statečně odporuješ?" Ten odpověděl: "Na své stáří."

- Otec přivedl syna k filosofu Aristippovi, aby ho vyučil vědám. Když ale otec uslyšel, kolik peněz filosof za vyučování žádá, vykřikl: "Tolik? Za to bych si mohl koupit osla!" "Tak si ho kup," vyzval ho filosof "a budeš mít dva."

- Scipio Africký říkával, že vojevůdce nemůže pronést trestuhodnější slova než: "...to bych si nebyl pomyslil..."

- Platón podal tuto definici člověka: "Člověk je tvor dvounohý, bez peří." Druhý den mu Diogenés přinesl do Akademie oškubaného kohouta a povídá: "Tak se podívejte - tohle je člověk!"

- častými postavami antických vtipů byli: Scholastikos = hlupák (původní významem je člověk studovaný, ale zcela nepraktický = blázen), Frýg (těžkopádný hlupák) nebo obyvatelé Abdéry (řecký Kocourkov).