Vláda

Války diadochů a Démétrios Poliorkétés

Jen málokdo v dějinách starověku zažil tolik osudových zvratů jako Démétrios přezdívaný Poliorkétés – Dobyvatel měst. Přestože stál jen krůček od získání říše Alexandra Velikého, na konci života přišel o vše.

Alexandrovi Velikému se během deseti let jeho tažení povedlo získat obrovskou a bohatou říši, která sahala od Řecka na západě až do Indie na východě. Když v roce 323 př. n. l. nečekaně zemřel, zanechal své panství bez oficiálního nástupce. Zájemců o jeho dědictví ale bylo hodně: Antigonos přezdívaný Jednooký, zkušený Alexandrův vojevůdce a tehdejší správce bohaté Malé Asie; Alexandrův druh z mládí Ptolemaios; náčelník Alexandrovy osobní stráže Lýsimachos; vojenský velitel Seleukos a mnoho jiných.

Váš hlas: Žádná Průměr: 4.1 (9 votes)

Caesarovy preventivní údery

V těchto dnech se opět vracím k Iuliu Caesarovi a k jeho zápiskům o válce galské. Nejen že vynikal jako výborný stratég, ale také i jako spisovatel. Své zážitky a zkušenosti popisuje natolik živě, že i po dvou tisících letech vás v táhnou do děje.

Caesar se ocitl v Gálii ve chvíli, kdy se galské kmeny začaly různě přeskupovat v rámci získávání nových úrodných polích. Tyto kmeny tlačily na jiné galské kmeny spřátelené s římským národem. Caesar musel na stěhování kmenů reagovat, pokud Řím nechtěl, aby se v budoucnu Galové nezačali hrnout i do Itálie.

Sedm mudrců o demokracii

Žijeme v demokratickém státě, ale často s politiky, kteří demokracii v úctě nemají. Sedm mudrců mělo o demokracii své názory, ke kterým je třeba aspoň se přiblížit, jako podchlazený člověk k teplu. Srovnejte výroky mudrců se stavem, který panuje v našem státě.

Solón: „Demokracii nejspíše zachovává ta obec, ve které pachatelé křivdy stíhá a trestá právě tak ten, kdo utrpěl křivdu, jako ti, kdo křivdy neutrpěli.“

Špatní politici včera a dnes

„Dobrý den! Vítám vás na palubě letadla. Usaďte se pohodlně ve svých sedadlech, personál vám za okamžik rozdá hlasovací lístky,“ seznamuje jedna z letušek pasažéry s politikou své společnosti. „Pilota si dnes můžete vybrat z pětice kandidátů,“ doplňuje. Cestující přemýšlejí, jestli by měl letadlo pilotovat spíše František Novák, učitel, nebo Eliška Černá, lékařka. V palubních volbách nakonec vítězí právník Jan Šimek a jde zaujmout své místo v kokpitu.

Cicero: O věcech veřejných

Marcus Tullius CiceroSpis De re publica, neboli O věcech veřejných, od Marka Tullia Cicera, nám může na mnohých místech připomínat Platonovu Ústavu. Cicero čtenáře seznamuje se svým pohledem na státní zřízení a dochází k závěru, že nejlepší je to zřízení, které v sobě nese prvky monarchie, aristokracie a demokracie zároveň. První dvě knihy probírají jednotlivé typy ústav a oslavují ústavu římskou. Další dvě knihy pojednávají o principech spravedlnosti ve státě a o mravním stavu společnosti. Třetí dvojice o výchově a o ideálních politicích.

Spis je bohužel dochován jen z části na tzv. palimpsétu (znovu popsaný kodex). Samostatně byl tradován spis, který byl závěrem šesté knihy, pod názvem Scipiónův sen.

Váš hlas: Žádná Průměr: 5 (5 votes)

Cicero: Znárodnění je katastrofou pro stát

Když stát násilně přebírá majetek proti vůli vlastníků, nazýváme to znárodnění. Náš vlastní stát zasáhlo znárodňování přesně před jednašedesáti lety, v roce 1948, když se moci chopili komunisté. V historii to však nebyl ojedinělý případ, kdy stát zkonfiskoval majetek ve prospěch většiny. Už v době starověkého Říma předkládalo zákony o rozdělení soukromého majetku mnoho populistických politiků. Řečník a politik Cicero ale takovéto návrhy zákonů tvrdě odsuzoval.

Váš hlas: Žádná Průměr: 4.3 (6 votes)

Cicero o válce a ctnosti

Válka dává prostor změnám, ukazuje hranice lidských možností, odhaluje, co se skrývá v našem nitru. Ve starověku kladli lidé velký důraz na čest, a to jak v době míru, tak během války. Například Cicero, řečník i filosof starověkého Říma, ve svém spise „O povinnostech“ popsal mnoho příkladů statečnosti a ctnosti během války, příkladů, ze kterých by se mohl poučit i moderní člověk.

Váš hlas: Žádná Průměr: 5 (10 votes)

Antoniovo a Octavianovo spojenectví

Mladý Octavianus, adoptivní syn Gaia Julia Caesara, po jeho zavraždění usiloval o naplnění poslední Caesarovy vůle, v níž ho jmenoval svým dědicem. V cestě mu stál Marcus Antonius, který mu bránil ujmout se dědictví, snad proto, že se obával ztráty moci.

Váš hlas: Žádná Průměr: 4.7 (9 votes)

Solón (asi 635-555 př. n. l.)

Athénský politik, zákonodárce a básník Solón se narodil v jedné z nejvznešenějších athénských rodin, která svůj původ odvozovala až od mýtického krále Kodra, zakladatele města. Jeho otec, Exékéstidos, však jměním patřil pouze ke středním vrstvám obyvatelstva, neboť údajně značnou část majetku vynaložil na dobročinné účely a dary.

Váš hlas: Žádná Průměr: 3.7 (3 votes)

Brutova řeč k lidu

 Několik dnů poté co Brutus a Cassius zabili božského Caesara a Antonius vedl v senátu spory zda Caesara prohlásit za tyrana a omilostnit vrahy,  rozhodli se Brutus a Cassius jít na Kapitol a promluvit k davu. 

 

Když se Brutus a Cassius dozvěděli, co se stalo, vyslali vyjednávače mezi lid a vyzývali jej, aby přišel na Kapitol. Vzápětí se tam shromáždil početný dav a Brutus k němu promluvil takto:

Váš hlas: Žádná Průměr: 3.4 (5 votes)
Syndikovat obsah