Portál Antika

Žijeme v demokratickém státě, ale často s politiky, kteří demokracii v úctě nemají. Sedm mudrců mělo o demokracii své názory, ke kterým je třeba aspoň se přiblížit, jako podchlazený člověk k teplu. Srovnejte výroky mudrců se stavem, který panuje v našem státě.

Solón: „Demokracii nejspíše zachovává ta obec, ve které pachatelé křivdy stíhá a trestá právě tak ten, kdo utrpěl křivdu, jako ti, kdo křivdy neutrpěli.“

Spis De re publica, neboli O věcech veřejných, od Marka Tullia Cicera, nám může na mnohých místech připomínat Platonovu Ústavu. Cicero čtenáře seznamuje se svým pohledem na státní zřízení a dochází k závěru, že nejlepší je to zřízení, které v sobě nese prvky monarchie, aristokracie a demokracie zároveň. První dvě knihy probírají jednotlivé typy ústav a oslavují ústavu římskou. Další dvě knihy pojednávají o principech spravedlnosti ve státě a o mravním stavu společnosti. Třetí dvojice o výchově a o ideálních politicích.

Spis je bohužel dochován jen z části na tzv. palimpsétu (znovu popsaný kodex). Samostatně byl tradován spis, který byl závěrem šesté knihy, pod názvem Scipiónův sen.

Válka dává prostor změnám, ukazuje hranice lidských možností, odhaluje, co se skrývá v našem nitru. Ve starověku kladli lidé velký důraz na čest, a to jak v době míru, tak během války. Například Cicero, řečník i filosof starověkého Říma, ve svém spise „O povinnostech“ popsal mnoho příkladů statečnosti a ctnosti během války, příkladů, ze kterých by se mohl poučit i moderní člověk.

Athénský politik, zákonodárce a básník Solón se narodil v jedné z nejvznešenějších athénských rodin, která svůj původ odvozovala až od mýtického krále Kodra, zakladatele města. Jeho otec, Exékéstidos, však jměním patřil pouze ke středním vrstvám obyvatelstva, neboť údajně značnou část majetku vynaložil na dobročinné účely a dary.