Starověk

Války diadochů a Démétrios Poliorkétés

Jen málokdo v dějinách starověku zažil tolik osudových zvratů jako Démétrios přezdívaný Poliorkétés – Dobyvatel měst. Přestože stál jen krůček od získání říše Alexandra Velikého, na konci života přišel o vše.

Alexandrovi Velikému se během deseti let jeho tažení povedlo získat obrovskou a bohatou říši, která sahala od Řecka na západě až do Indie na východě. Když v roce 323 př. n. l. nečekaně zemřel, zanechal své panství bez oficiálního nástupce. Zájemců o jeho dědictví ale bylo hodně: Antigonos přezdívaný Jednooký, zkušený Alexandrův vojevůdce a tehdejší správce bohaté Malé Asie; Alexandrův druh z mládí Ptolemaios; náčelník Alexandrovy osobní stráže Lýsimachos; vojenský velitel Seleukos a mnoho jiných.

Váš hlas: Žádná Průměr: 4.1 (9 votes)

Kórycká jeskyně - vstup do podsvětí

Cestou z Delf k řeckému Parnasu narazíte na slavnou Kóryckou jeskyni. Nachází se asi o 700 výškových metrů nad svatyní a dostanete se k ní po staré (nicméně nově turisticky označené) antické pěšině. Kórycká jeskyně údajně patří nejkrásnějším jeskyním středomoří. Zachováno v ní zůstalo mnoho starověkých artefaktů a nápisů, byla místem kultu už v mykénské době. Pozornost jí ve své Cestě po Řecku věnuje i Pausániás.

Váš hlas: Žádná Průměr: 3.7 (3 votes)

Seianovo povstání proti Tiberiovi

„Čím budeš, až vyrosteš?“ ptali se malého Seiana jeho kamarádi. On se však jen ušklíbl a neodpověděl, dobře věděl, že se o svém snu stát se císařem nesmí nikomu říct. Ačkoli se dostal na práh jeho uskutečnění, ambiciózní plán nakonec utonul v krvi.

Lucius Aelius Seianus (20 př. n. l. – 31 n. l.) byl vášnivě zamilovaný muž. Nemiloval ovšem žádnou ženu, ale moc. Protože jeho rodina nebyla příliš známá, nejjednodušší způsob, jak se ke své lásce dostat byl přes vojenské ostruhy.

Váš hlas: Žádná Průměr: 4.2 (5 votes)

Osud a odpovědnost u Homéra a tragiků | III. Filoktétés

SofoklesAutor: Doc. Radek Chlup, PhD.

Na Sofokleovi je zajímavé, že u něj ztrácíme jakýkoli vhled do božského světa. U Homéra se děj neustále odehrával paralelně na lidské a božské rovině a ke všem událostem na zemi nám básník podával analogické líčení událostí na Olympu. Díky tomu Homérův posluchač viděl bohům dokonale „do karet“ a přesně věděl, jaký je božský kontext a důvod pozemského dění. U Aischyla již takto přímo božský svět sledovat nemůžeme, ale stále ještě máme přinejmenším řadu dílčích narážek a výroků, z nichž si můžeme o božských plánech udělat alespoň nějakou představu. U Sofoklea se situace radikálně mění a o božích plánech již víme pouze tolik, kolik může vědět prostý smrtelník – tj. zpravidla pouze to, co vyjevil nějaký věštec, což bývají informace velmi kusé a zpravidla poněkud obecné.

Váš hlas: Žádná Průměr: 4 (4 votes)

Pohřeb ve starověkém Římě

Pro naší moderní společnost je smrt tabu, které jsme uzavřeli za nemocniční zdi. Odvykli jsme se s ní potýkat jako s přirozenou součástí života. Ačkoli by se nikdo nemohl narodit, kdyby se ho smrt netýkala, přesto by tuto skutečnost někteří od života rádi oddělili.
Římané se se smrtí setkávali často, a proto pro ně nebyla něčím děsivým, tajemným či nepochopitelným. Smrt byla spatřována téměř všude. Při zábavách v cirku a amfiteátru, na bojištích, ale i doma často okoušeli doteky smrti. V Římě byla vysoká dětská úmrtnost a velké procento obyvatel umíralo do třiceti let. Ačkoli se se smrtí setkávali o mnohem častěji než my v dnešní době, bylo úmrtí i tehdy smutnou rodinnou událostí.

 

Váš hlas: Žádná Průměr: 4.2 (5 votes)

Jak se žilo ve starověkém Římě

Jak nákladný byl život ve starověkém Římě a kolik byste utratili za potraviny či dům? Ve srovnání s naší dobou byste pravděpodobně vydělávali mnohem méně a za jídlo, oblečení a kulturu naopak zaplatili o mnohem více. Na druhou stranu byste si mohli pořídit cenově dostupného otroka :-)
Nejdůležitějším platidlem starověkého Říma byl takzvaný sestercius. Za Marka Aurelia odpovídalo sto sesterciů 7,28 gramům zlata. Jeden gram zlata stojí v naší době kolem sedmi set korun. Pokud by starověký římský měnový systém stále existoval, jeden sestercius bystu u nějakého směnárníka pořídili asi za 50 korun.

Váš hlas: Žádná Průměr: 3.8 (8 votes)

Antické vzdělávání

Škola základ života. Staré pořekadlo, jehož obrysy se začaly rýsovat už v antice. Jednou z nejdůležitějších povinností starověkého občana totiž bylo vzdělání.

Pokud jste někdy přemýšleli nad tím, proč děti začínají chodit do školy v sedmi letech, proč se člověk stává plnoletým v osmnácti, proč je součástí povinné školní docházky i tělocvik nebo nad tím, proč se vzdělávání dělí do několika stupňů, můžete si být téměř jisti, že s tím mají něco společného zvyky starých Řeků a Římanů.

Váš hlas: Žádná Průměr: 4.4 (5 votes)

Co by se stalo, kdyby byl Alexandr zavražděn?

Politika, praxe, kosmetika nebo tachometr – to jsou jen některá ze stovek slov řeckého původu, která denně používáme. Řecká kultura je jedním z nejdůležitějších zdrojů naší identity, za což ovšem vděčíme i Alexandrovi Makedonskému a jeho výpravám.

Váš hlas: Žádná Průměr: 5 (2 votes)

Jeden den ve starých Athénách

Na athénském tržišti je dnes k ránu větší ruch než obvykle. Lidé volají, smějí se a shromažďují kolem prazvláštního mužíčka ve špinavém a roztrhaném plášti. Muž se pravou rukou opírá o hůl, v levé nese rozsvícenou lucernu, prodírá se davem a volá: „Hledám člověka, hledám člověka!“ 

Charitón: O věrné lásce Chairea a Kallirrhoy

Milovníci antiky mají tendenci si dávné Řeky idealizovat do podoby nadlidí, kteří se spíše než čímkoliv jiným, zabývali filosofií, vědou a vznešenými debatami. Starověcí lidé ovšem byli stejnými lidmi jako jsme i my dnes. Lidmi toužícími po lásce, obdivujícími krásu, statečnost a dobrodružství. Všechno výše jmenované lze najít v antickém románu O věrné lásce Chairea a Kallirrhoy.

Váš hlas: Žádná Průměr: 5 (3 votes)
Syndikovat obsah