Portál Antika

V pouhých pětadvaceti letech porazil Alexandr Makedonský perského krále Dáreia a zmocnil se jeho obrovského bohatství i rozlehlé říše, která sahala od Bosporu až k řece Indus. Přesto nebyl spokojen. Persie pro něj byla příliš malá. Aby se stal skutečným pánem světa, musel jít ještě o něco dál.

Když se na podzim roku 331 př. n. l. posadil pětadvacetiletý Alexandr Makedonský na trůn perského krále, stal se nejmocnějším a zároveň také nejbohatším mužem celého světa. Během předchozích měsíců a let svých tažení ukořistil tisíce tun drahých kovů a desítky tisíc uměleckých pokladů obrovské hodnoty. Protože rozhodně nebyl lakomý, podstatnou část zimy na přelomu let 331 a 330 př. n. l. strávil tím, že rozděloval jmění perských králů svým velitelům a vojákům. 

Z prostých členů Alexandrovy makedonské družiny se tak rázem stali urození boháči, jejichž majetek se tomu Alexandrovu hodně přibližoval. Peršané nevěřili svým očím. Jeden z nich počínání mladého monarchy trefně okomentoval těmito slovy: „Králi, dříve byl jediný Dareios, ale nyní si ty nadělal mnoho Alexandrů.“ Rozdíl mezi Alexandry ale existoval. Zatímco makedonský král dával před penězi přednost slávě a nepřestal žít skromně, jeho velitelé si na život v perském přepychu rychle zvykli. Někteří z nich začali nosit stříbrné boty, koupali se v drahých vonných olejích a neustále s sebou vodili maséry a komorníky. Jiní si krátili čas tím, že pořádali lovy se sítěmi dlouhými několik stovek metrů. Velitel Leonnatos si nechal dopravovat jemný písek na úpravu svých cvičišť až z Egypta. Není divu, že na dlouhé a namáhavé výpravy, které Alexandr plánoval, už se jim příliš nechtělo.

Škola základ života. Staré pořekadlo, jehož obrysy se začaly rýsovat už v antice. Jednou z nejdůležitějších povinností starověkého občana totiž bylo vzdělání.

Pokud jste někdy přemýšleli nad tím, proč děti začínají chodit do školy v sedmi letech, proč se člověk stává plnoletým v osmnácti, proč je součástí povinné školní docházky i tělocvik nebo nad tím, proč se vzdělávání dělí do několika stupňů, můžete si být téměř jisti, že s tím mají něco společného zvyky starých Řeků a Římanů.

Necelých třiatřicet let – tak krátce žil Alexandr Makedonský. Během svého života toho ale stihnul hodně. Stal se pánem světa a dokonce i bohem. V čem bylo tajemství jeho úspěchu?

Důvodů, proč se z Alexandra stala legenda, bylo mnoho. Kromě jeho pozoruhodné bystrosti a toho, že byl královským synkem, mu pomohl fakt, že se narodil do mimořádně příznivé doby – tedy alespoň pro Makedonii. Ani po zdlouhavé a krvavé peloponéské válce (431–404 př. n. l.) nebyl v Řecku mír. Jednotlivé řecké státy neustále válčily mezi sebou a z jejich vzájemné nevraživosti začal těžit země, která do té doby stála mimo centrum dění – Makedonie. Její vzestup byl opravdu raketový. Během třiceti let se z nevýznamného království stala obrovská říše, která ovládala většinu známého světa. Zásluhu na tom měli především dva muži, král Filip II. (382–336 př. n. l.) a jeho syn Alexandr.

Král Leónidás se stal legendou především díky své statečné smrti u Thermopyl roku 480 př. n. l., kde jen s hrstkou bojovníků dokázal vzdorovat mnohonásobné přesile. Kdo však Leonidás ve skutečnosti byl, a jaký život vedl před tím, než ho osud zavedl k Thermopylám?