Portál Antika

 Matka bohů, nazvaná Kybelé, která byla uctívaná v Malé Asii, se dostala do Říma během druhé punské války. Kněží této bohyně se nazývali galli, kteří byli kleštěnci a byli označování ženským názvem gallae. Kult se projevoval silnou extázi, kdy během obřadů mnoho mužů bylo zasaženo šílenstvím a mnozí z těch, kteří se přišli jen podívat, odhodili šaty, vstoupili velkým křikem doprostřed a pozdvihli meč. Pak se v extázi vyklestili, běželi městem a v rukou nesli své uřízlé přirození.

Poslouchám trávu, jak šepotá básně.
a tvá slova, jež znějí mi tak krásně.
Poslouchám hukot stromů
a své srdce, co už nikdy nechce domů.
Poslouchám naši lásku, bez šatů a beze studu.
Ach bohové! Kdo jsem teď a kým asi jednou budu?
Poslouchám ptáků švitoření
a často vidím něco, co skutečností není.
Poslouchám vůni země
a její barvu, jež chutná tolik temně.
Poslouchám oblohu i nálady její
a poslouchám bohy, jak zrovna se mi smějí.

Lidé pokládali Epimenida za miláčka bohů; váže se k němu totiž neobyčejné množství přinejmenším neuvěřitelných historek. Vyprávělo se například, že jednou když v horách hledal ovci, přepadla ho únava a tak si zašel přes polední vedro odpočinout do jeskyně. Jakmile se probudil a vrátil zpět do města, našel svého mladšího bratra, teď už jako starého muže, a zjistil, že spal celých 57 let.

Pittakos, syn Hyrradiův, byl v roce 589 byl zvolen obcí nejvyšším představitelem Mytilény (na ostrově Lesbu) a vybaven mocí uvést stát do pořádku. Protože jeho post velice připomínal samovládcovství, od mnoha svých dřívějších přátel začal sklízet poměrně ostrou kritiku. Například slavný básník Alkaios na Pittaka psal tak neurvale posměšné verše, až ho kdosi zatkl a vsadil do vězení. Pittakos ale básníka propustil se slovy: „Odpouštěj hned, abys později nelitoval.“