Starověká moudra na Facebooku

Pokud máte rádi antická přísloví, starověká moudra a výroky, máte příležitost navštívit Facebookovou stránku a odebírat krásné myšlenky. 

Na stránce pojmenované "Symmachův kruh", najdete výroky starověkých myslitelů, které jsou aktuální i v dnešní době. 

Staňte se fanoušky: https://www.facebook.com/symmachuv.kruh

 

 
Váš hlas: Žádná Průměr: 5 (1 vote)

Války diadochů a Démétrios Poliorkétés

Jen málokdo v dějinách starověku zažil tolik osudových zvratů jako Démétrios přezdívaný Poliorkétés – Dobyvatel měst. Přestože stál jen krůček od získání říše Alexandra Velikého, na konci života přišel o vše.

Alexandrovi Velikému se během deseti let jeho tažení povedlo získat obrovskou a bohatou říši, která sahala od Řecka na západě až do Indie na východě. Když v roce 323 př. n. l. nečekaně zemřel, zanechal své panství bez oficiálního nástupce. Zájemců o jeho dědictví ale bylo hodně: Antigonos přezdívaný Jednooký, zkušený Alexandrův vojevůdce a tehdejší správce bohaté Malé Asie; Alexandrův druh z mládí Ptolemaios; náčelník Alexandrovy osobní stráže Lýsimachos; vojenský velitel Seleukos a mnoho jiných.

Váš hlas: Žádná Průměr: 4.1 (9 votes)

Mapa římského impéria za císaře Augusta v Zoomify

Váš hlas: Žádná Průměr: 5 (1 vote)

Titus Pullo a Lucius Vorenus v galské válce

Lucius Vorenus a Tutis Pullo v seriálu ŘímKdo by neznal Tita Pulla a Lucia Vorena z televizního seriálu Řím. Režiséři seriálu si nevybrali Tita Pulla a Lucia Vorena jen tak náhodou. Gaius Iulius Caesar se o těchto dvou statečných vojácích jmenovitě zmínil ve svých zápiscích o Válce galské. Režiséři se nechali unést fantazií a udělali z těchto dvou hrdinů ústřední postavy seriálu.

Caesarovy preventivní údery

V těchto dnech se opět vracím k Iuliu Caesarovi a k jeho zápiskům o válce galské. Nejen že vynikal jako výborný stratég, ale také i jako spisovatel. Své zážitky a zkušenosti popisuje natolik živě, že i po dvou tisících letech vás v táhnou do děje.

Caesar se ocitl v Gálii ve chvíli, kdy se galské kmeny začaly různě přeskupovat v rámci získávání nových úrodných polích. Tyto kmeny tlačily na jiné galské kmeny spřátelené s římským národem. Caesar musel na stěhování kmenů reagovat, pokud Řím nechtěl, aby se v budoucnu Galové nezačali hrnout i do Itálie.

Kórycká jeskyně - vstup do podsvětí

Cestou z Delf k řeckému Parnasu narazíte na slavnou Kóryckou jeskyni. Nachází se asi o 700 výškových metrů nad svatyní a dostanete se k ní po staré (nicméně nově turisticky označené) antické pěšině. Kórycká jeskyně údajně patří nejkrásnějším jeskyním středomoří. Zachováno v ní zůstalo mnoho starověkých artefaktů a nápisů, byla místem kultu už v mykénské době. Pozornost jí ve své Cestě po Řecku věnuje i Pausániás.

Váš hlas: Žádná Průměr: 3.7 (3 votes)

Seianovo povstání proti Tiberiovi

„Čím budeš, až vyrosteš?“ ptali se malého Seiana jeho kamarádi. On se však jen ušklíbl a neodpověděl, dobře věděl, že se o svém snu stát se císařem nesmí nikomu říct. Ačkoli se dostal na práh jeho uskutečnění, ambiciózní plán nakonec utonul v krvi.

Lucius Aelius Seianus (20 př. n. l. – 31 n. l.) byl vášnivě zamilovaný muž. Nemiloval ovšem žádnou ženu, ale moc. Protože jeho rodina nebyla příliš známá, nejjednodušší způsob, jak se ke své lásce dostat byl přes vojenské ostruhy.

Váš hlas: Žádná Průměr: 4.2 (5 votes)

Marcus Valerius Martialis: Tři epigramy

Tagged:

„Vzala bych si PRISKA.“
Jsi chytrá paní!
On však též je chytrý
Říká:
„Kašlu na ní.“
IX, 5

Mužovi spíláš děvkařů –
ač býváš děvkou mezkařů
ALAUDO
nač ta zloba
když jeden hnůj jste oba?
XII, 58

QUINTUS
konečně našel výtečnou dívenku k sobě!
Té krásce chybí oko –
a jemu asi obě.
III, 8

Váš hlas: Žádná Průměr: 3.9 (7 votes)

Osud a odpovědnost u Homéra a tragiků | III. Filoktétés

SofoklesAutor: Doc. Radek Chlup, PhD.

Na Sofokleovi je zajímavé, že u něj ztrácíme jakýkoli vhled do božského světa. U Homéra se děj neustále odehrával paralelně na lidské a božské rovině a ke všem událostem na zemi nám básník podával analogické líčení událostí na Olympu. Díky tomu Homérův posluchač viděl bohům dokonale „do karet“ a přesně věděl, jaký je božský kontext a důvod pozemského dění. U Aischyla již takto přímo božský svět sledovat nemůžeme, ale stále ještě máme přinejmenším řadu dílčích narážek a výroků, z nichž si můžeme o božských plánech udělat alespoň nějakou představu. U Sofoklea se situace radikálně mění a o božích plánech již víme pouze tolik, kolik může vědět prostý smrtelník – tj. zpravidla pouze to, co vyjevil nějaký věštec, což bývají informace velmi kusé a zpravidla poněkud obecné.

Váš hlas: Žádná Průměr: 4 (4 votes)

Pohřeb ve starověkém Římě

Pro naší moderní společnost je smrt tabu, které jsme uzavřeli za nemocniční zdi. Odvykli jsme se s ní potýkat jako s přirozenou součástí života. Ačkoli by se nikdo nemohl narodit, kdyby se ho smrt netýkala, přesto by tuto skutečnost někteří od života rádi oddělili.
Římané se se smrtí setkávali často, a proto pro ně nebyla něčím děsivým, tajemným či nepochopitelným. Smrt byla spatřována téměř všude. Při zábavách v cirku a amfiteátru, na bojištích, ale i doma často okoušeli doteky smrti. V Římě byla vysoká dětská úmrtnost a velké procento obyvatel umíralo do třiceti let. Ačkoli se se smrtí setkávali o mnohem častěji než my v dnešní době, bylo úmrtí i tehdy smutnou rodinnou událostí.

 

Váš hlas: Žádná Průměr: 4.2 (5 votes)
Syndikovat obsah